Ensuring Effective Protection of Habitats and Species in Protected Areas While Addressing Intensifying Biodiversity Loss Drivers

Očekávaný výsledek:Očekává se, že výsledky projektu přispějí ke všem těmto očekávaným výsledkům:účinnost ochrany stanovišť a druhů v chráněných oblastech je zachována i při zintenzivnění dopadů faktorů úbytku biologické rozmanitosti, včetně změny klimatu, a to díky lepšímu pochopení toho, jak ovlivňují stav chráněných stanovišť a druhů z hlediska ochrany, ve prospěch společnosti;správci chráněných oblastí jsou schopni předvídat budoucí dopady příčin úbytku biologické rozmanitosti a mohou přijímat informovanější rozhodnutí za účelem ochrany suchozemských, sladkovodních a/nebo mořských stanovišť a druhů. Oblast působnosti:Chráněné oblasti jsou klíčové pro zajištění ochrany druhů a stanovišť. Zintenzivnění hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti však vyvolává otázky ohledně toho, jak bude v budoucnu zachována jejich účinnost.Očekává se, že toto téma podpoří závazek EU právně chránit nejméně 30 % pevninské plochy EU a nejméně 30 % mořské oblasti EU v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (cíl 1) a souvisejících právních předpisů a odpovídající cíl celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu (cíl 3). Očekává se rovněž, že poznatky získané v rámci tohoto tématu budou podkladem pro jednání o politice EU v oblasti biologické rozmanitosti po roce 2030 a pro navrhování a provádění politik v oblasti klimatu. Návrhy by měly usilovat o řešení některých nedostatků ve znalostech zjištěných v příslušných posouzeních IPBES a případně poskytovat doporučení tvůrcům politik.Návrhy by měly:analyzovat trendy v průběhu času, pokud jde o účinky faktorů úbytku biologické rozmanitosti a jejich možné kumulativní dopady. Měly by být zváženy přímé faktory (změna využívání moře a půdy, přímé využívání organismů, změna klimatu, znečištění a invazní nepůvodní druhy) a nepřímé faktory, včetně socioekonomických faktorů souvisejících;vyvinout prediktivní nástroje pro předvídání toho, jak se bude intenzita dopadů vyvíjet ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, s přihlédnutím k příslušným možným kumulativním dopadům;posoudit očekávané budoucí dopady na stav chráněných stanovišť a druhů z hlediska ochrany v chráněných oblastech;posoudit, zda jsou zapotřebí nové adaptivní přístupy k ochraně, a pokud ano, prozkoumat možnosti, případně na základě výsledků příslušných projektů LIFE a zkušeností s klimatickými refugiemi (oblastmi, kde ekosystémy udržují stabilitu a odolnost navzdory změně klimatu) a jasnými místy (kde cílená ochranná opatření, strategie pro přizpůsobení se změně klimatu nebo mechanismy přirozené odolnosti zmírňují úbytek biologické rozmanitosti). posoudit možnost spoléhat se na (nové) postupy, jako je asistovaná migrace;definovat osvědčené postupy a testovat inovativní přístupy k řízení chráněných oblastí s ukazateli výkonnosti. Aby bylo možné posoudit účinnost přístupů k řízení, měly by projekty vycházet z metod a ukazatelů vypracovaných v rámci programu LIFE PAME Europe [1]. Návrhy by se měly zabývat různými typy chráněných oblastí a posoudit, jak by výsledky mohly být proveditelné;zvážit potřebu dlouhodobého ekologického monitorování chráněných stanovišť a druhů, poskytnout doporučení a zvážit možné možnosti tohoto dlouhodobého monitorování;zapojit veřejné orgány a/nebo subjekty, které spravují chráněné oblasti, a organizace občanské společnosti s cílem zajistit, aby procesy a výsledky výzkumu a vývoje byly v souladu s potřebami, včetně potřeb provádění politiky, a hodnotami a očekáváními společnosti. Návrhy by se měly zabývat oblastí výzkumu A: suchozemská biologická rozmanitost a ekosystémy nebo oblast výzkumu B: mořská biologická rozmanitost a ekosystémy. Obě oblasti výzkumu mohou zahrnovat sladkovodní ekosystémy. Oblast výzkumu (A nebo B) by měla být jasně uvedena v žádosti.Toto téma vyžaduje účinný příspěvek oborů v oblasti společenských a humanitních věd a zapojení odborníků v oblasti společenských a humanitních věd, institucí, jakož i začlenění příslušných odborných znalostí v oblasti společenských a humanitních věd, aby se dosáhlo smysluplných a významných účinků zvyšujících společenský dopad souvisejících výzkumných činností.Návrhy by měly stanovit odpovídající zdroje pro zajištění úzké spolupráce se znalostním centrem ES pro biologickou rozmanitost (KCBD) a jeho vědeckou službou a pro zajištění spolupráce s evropským partnerstvím Biodiversa+.Návrhy se vyzývají, aby případně zvážily údaje, odborné znalosti a služby nabízené evropskými výzkumnými infrastrukturami [2] v oblasti životního prostředí.Mezinárodní spolupráce je podporována zejména při rozšiřování chráněných oblastí do různých zemí a při výměně zkušeností.[1] LIFE PAME EUROPE - EUROPARC Federace[2] Katalog portfolia výzkumných infrastruktur Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) je k dispozici na internetových stránkách ESFRI https://ri-portfolio.esfri.eu/