Living Laboratories for Eradication and/or Management of Invasive Alien Species

Očekávaný výsledek:Očekává se, že výsledky projektu přispějí ke všem těmto očekávaným výsledkům:jsou posíleny kapacity a integrovaná správa výzkumných pracovníků, osob s rozhodovací pravomocí, odborníků z praxe, místních komunit a dalších zúčastněných stran pro účinnou spolupráci při prevenci, eradikaci nebo řízení invazních nepůvodních druhů;jsou lépe chráněny původní ekosystémy, což vede ke zlepšení odolnosti a nepřetržitému poskytování ekosystémových služeb, včetně služeb pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Oblast působnosti:Invazní nepůvodní druhy jsou jednou z pěti hlavních přímých příčin úbytku biologické rozmanitosti. Kromě toho, že mnoho invazních nepůvodních druhů způsobuje velké škody na přírodě a hospodářství, usnadňuje také vypuknutí a šíření infekčních onemocnění, což představuje hrozbu pro lidi a původní volně žijící živočichy. Počet nových invazních nepůvodních druhů se v posledních letech zvýšil. Bez účinných kontrolních opatření budou rizika pro naši přírodu a zdraví nadále stoupat. Změna klimatu a změny ve využívání půdy usnadňují šíření a usídlení mnoha nepůvodních druhů.Očekává se, že návrhy podpoří prevenci, eradikaci a/nebo regulaci invazních nepůvodních druhů zúčastněnými stranami, včetně přístupů adaptivního řízení. Toto téma souvisí s cílem č. 12 strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (snížení počtu druhů na červeném seznamu ohrožených invazními nepůvodními druhy o 50 %) a s cílem č. 6 celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu: snížit do roku 2030 zavlékání invazních nepůvodních druhů o 50 % a minimalizovat jejich dopad. Návrhy by měly podpořit provádění nařízení EU o obnově přírody, nařízení EU o invazních nepůvodních druzích a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. Návrhy by měly usilovat o řešení některých nedostatků ve znalostech zjištěných při posouzení IPBES týkajícím se invazních nepůvodních druhů (2023)[1]. Lze se zabývat všemi typy ekosystémů (pozemními, sladkými a/nebo mořskými vodami).Živé laboratoře mohou posílit ekologickou transformaci tím, že spoluvytvářejí řešení a zapojují aktéry do reálného života na územní úrovni s cílem dosáhnout rozsáhlého dopadu.Úspěšné návrhy by měly:zřídit nejméně tři živé laboratoře složené z 10 až 20 experimentálních míst podle tří hlavních zásad: a) spoluvytváření s velkým souborem zúčastněných stran, b) uskutečňování v reálném prostředí a c) zapojení koncových uživatelů. jsou podporovány přeshraniční živé laboratoře a očekává se, že živé laboratoře budou umístěny alespoň ve třech různých členských státech EU a/nebo přidružených zemích;stanoví podrobný pracovní plán činností, které mají být prováděny mezioborovým způsobem, přičemž zajistí společné navrhování, společný vývoj a společné provádění místně přizpůsobených inovativních řešení. Ve vhodných případech by činnosti měly rozvíjet znalosti o invazních nepůvodních druzích s cílem podpořit vývoj řešení;provádět participativní a transdisciplinární výzkum a inovace v živých laboratořích s cílem:vycházet ze stávajících metod (včetně zajištění integrace stávajících řešení) nebo vyvíjet nové metody pro odhalování a monitorování invazních nepůvodních druhů, jako je využívání občanské vědy, eDNA, algoritmů dálkového průzkumu Země a strojového učení, a testovat je ve velkém měřítku. Návrhy by mohly vycházet z pilotních projektů vypracovaných v rámci evropského partnerství Biodiversa+;navrhování a testování inovativních strategií a metod eradikace a řízení, které mohou zahrnovat například fyzické odstranění a použití biologické nebo chemické kontroly. Inovativní nástroje, jako je bioinženýrství, by mohly být zkoumány ve spojení s tradičnějšími metodami. Měly by být zváženy posuny rozsahu způsobené změnou klimatu; sledovat a posuzovat inovační strategie, metody a nástroje a jejich účinnost. Měla by být rovněž zvážena opatření k zajištění prevence opětovné invaze, aby byla zajištěna trvalá účinnost navrhovaných řešení;šířit nově vyvinutá řešení s cílem usnadnit jejich zavádění odborníky z praxe;poskytovat údaje a zkušenosti využitelné pro osoby s rozhodovací pravomocí za účelem posouzení socioekonomických dopadů invazních nepůvodních druhů, vedlejších účinků řízení, nákladů spojených s nečinností a přínosů eradikace nebo účinného řízení, a to s účinným přispěním společenských a humanitních věd;řešit problémy rozšiřováním a přenositelností řešení. Měl by být začleněn genderově citlivý a inkluzivní přístup, který by zkoumal, jak invazní nepůvodní druhy různě ovlivňují živobytí a dobré životní podmínky jednotlivců. Toto téma vyžaduje účinný příspěvek disciplíny SSH ke zvýšení společenského dopadu výzkumných činností.Mělo by být vyvinuto konkrétní úsilí k zajištění toho, aby údaje získané v souvislosti s financovanými projekty byly FAIR (Findable, Accessible, Interoperable and Re-usable), zejména pro zdroje údajů v reálném čase, a aby byly prozkoumány pracovní postupy, které mohou poskytnout údaje „FAIR již od návrhu“, tj. údaje, které jsou FAIR z jeho generace. Měly by být zváženy možnosti, které nabízí evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) pro ukládání výzkumných údajů a poskytování přístupu k nim. Přístup založený na občanské vědě by mohl být vhodný k tomu, aby tato akce vytvářela, shromažďovala a analyzovala údaje.Prostřednictvím výzev lze poskytnout finanční podporu třetím stranám s cílem usnadnit aktivní zapojení malých subjektů (např. správců půdy, malých a středních podniků nebo občanské společnosti) do jedné nebo více živých laboratoří projektu. Na tento účel by mělo být přiděleno maximálně 30 % finančních prostředků EU.Návrhy by měly spolupracovat se Společným výzkumným střediskem s cílem využít zdroje Evropské informační sítě o cizích druzích (EASIN) a případně jí zpřístupnit výsledky.Návrhy by měly zajistit spolupráci s příslušnými iniciativami evropského partnerství Biodiversa+ a stanovit odpovídající zdroje pro zajištění úzké spolupráce se znalostním centrem ES pro biologickou r