Enhancing Competitiveness of Organic Crop Breeding: Focus on Intercropping-Adapted Varieties

Očekávaný výsledek:Očekává se, že výsledky projektu přispějí ke všem těmto očekávaným výsledkům:účinnost a konkurenceschopnost odvětví ekologického šlechtění plodin se zvýší tím, že se ekologickým šlechtitelům poskytne komplexní soubor nástrojů pro vývoj odrůd speciálně přizpůsobených meziplodinám a vhodných pro ekologickou produkci;výzkumným pracovníkům a šlechtitelům je k dispozici lepší pochopení klíčových cílových znaků pro vývoj odrůd přizpůsobených meziplodinovým zemědělským systémům, z čehož budou mít prospěch všechny zemědělské systémy;je vytvořen základ pro rozvoj budoucích odrůd plodin, které zvyšují přínosy vyplývající z meziplodin, jako je lepší hospodaření se škůdci/plevely, vyšší účinnost využívání živin a vody, lepší opylování, lepší úrodnost půdy, nižší eroze půdy a vyplavování živin a vyšší produktivita. Oblast působnosti:Šlechtění rostlin se zaměřilo na maximalizaci výnosu u jednotlivých druhů, což znamená systémy monokultur, které vedou k vysoce produktivním, ale specializovaným odrůdám. V důsledku toho nemusí většina odrůd na trhu dosahovat dobrých výsledků v systémech meziplodin, kde produktivita a přínosy často závisí na interakcích mezi plodinami. Na podporu zemědělských postupů, které podporují zemědělskou biologickou rozmanitost, je třeba rozvíjet odrůdy speciálně přizpůsobené meziplodinám. Výběr odrůd speciálně pro meziplodiny však zůstává praktickou výzvou pro šlechtění.Návrhy by měly:poskytnout nové poznatky o interakcích a mechanismech, které ovlivňují výkonnost meziplodin tím, že zlepšují porozumění rysům rostlin ovlivňujícím interakční i vnitrodruhové interakce a jejich dopad na výsledky plodin. Tento přístup by měl zohledňovat ekofyziologické procesy [1] a v ideálním případě by měl zahrnovat jak interakce mezi nadzemními plodinami, tak dynamiku podzemí mezi mezi meziplodinovými kořeny a půdními organismy;rozvíjet nové přístupy ekologického šlechtění, které upřednostňují zvyšování užitkovosti plodin v rámci vícedruhových systémů, s důrazem na význam hospodářské soutěže, doplňkovosti a mechanismů usnadnění mezi plodinami;identifikovat kombinace plodin a kombinace odrůd s vynikající výkonností, které společně konzistentně dobře přinášejí výsledky;poskytovat vstupy pro vývoj budoucích testovacích a výběrových kritérií, jakož i nástroje a metody pro hodnocení výkonnosti specializovaných genotypů v podmínkách meziplodin a položit základy pro chovatele a subjekty pověřené vytvořením těchto rámců. Zvláštní pozornost by měla být věnována aspektům souvisejícím s předpisy pro používání a rozvoj organických heterogenních materiálů a/nebo ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci (OVSOP) jako inovativních kategorií rozmnožovacího materiálu rostlin.Návrh může případně posouvat již existující šlechtitelský materiál směrem k rozvoji OHM a/nebo OVSOP pro meziplodiny s využitím znalostí a nástrojů vyvinutých v rámci projektu.Návrhy by měly vycházet z výsledků příslušných projektů financovaných v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa a zajistit spolupráci s příslušnými probíhajícími projekty.Návrhy se vyzývají, aby případně zvážily údaje, odborné znalosti a služby nabízené evropskou výzkumnou infrastrukturou [2] v oblasti životního prostředí, biologie a potravin.Návrhy mohou poskytnout finanční podporu třetím stranám (FSTP) například na vývoj, testování a demonstraci nových přístupů ekologického šlechtění pro meziplodiny.Projekty v rámci tohoto tématu jsou relevantní pro politiky EU související s vizí EU pro zemědělství a potraviny, s akčním plánem EU pro rozvoj ekologické produkce [3] , pro strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (zejména cíl 8) a s celosvětovým rámcem pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu (cíl 10).nullOčekává se, že činnosti dosáhnou úrovně technologické připravenosti 4–5 do konce projektu – viz obecná příloha B. Činnosti mohou být zahájeny v kterékoli úrovni technologické připravenosti.[1] biologické a fyziologické mechanismy, kterými rostliny procházejí, aby interagovaly s okolním fyzikálním, chemickým a biologickým prostředím, jsou-li pěstovány v meziplodinovém systému (např. příjem živin/vody, struktura kořenů, interakce s hmyzem/opylovači, výskyt chorob).[2] Katalog portfolia výzkumných infrastruktur Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) je k dispozici na internetových stránkách ESFRI https://ri-portfolio.esfri.eu/[3] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52021DC0141R%2801%29