Living Labs for Soil Health Improvement in Continental, Black Sea, Pannonian and Steppic Biogeographic Regions

Očekávaný výsledek:Činnosti v rámci tohoto tématu přímo reagují na cíl mise „Půda“ zřídit 100 živých laboratoří a majáků s cílem stát v čele přechodu na zdravou půdu do roku 2030 a podpořit její specifické cíle [1].Činnosti by měly rovněž přispívat ke společné zemědělské politice a k plnění ambicí a cílů Zelené dohody pro Evropu, a konkrétněji cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, strategie EU pro půdu do roku 2030 a návrhu směrnice o monitorování a odolnosti půdy, akčního plánu pro nulové znečištění, sdělení o podpoře biotechnologií a biologické výroby v EU, jakož i cílů udržitelného rozvoje [2].Očekává se, že výsledky projektu přispějí ke všem těmto očekávaným výsledkům:posílené kapacity pro participativní, interdisciplinární a transdisciplinární výzkum a inovace pro společné vytváření a společné provádění ekonomicky životaschopných řešení v oblasti zdraví půdy;lepší monitorování zdraví půdy a větší dostupnost vysoce kvalitních standardizovaných údajů o půdě na místní a regionální úrovni;větší dostupnost praktických znalostí pro správce půdy a uživatele půdy, což povede k lepšímu přijetí účinných řešení v oblasti zdraví půdy v různých kontextech;Tvůrci politik si jsou více vědomi místních potřeb, pokud jde o zdraví půdy, včetně jejích hnacích sil, a mohou tyto znalosti využít k navržení a provádění účinnějších politik ke zlepšení zdraví půdy, které zohledňují hospodářskou udržitelnost řešení. Oblast působnosti:Mise „Půda“ navrhuje zavedení živých laboratoří jako nový přístup k výzkumu a inovacím v oblasti zdraví půdy [3]. Živé laboratoře mají potenciál usnadnit ekologickou transformaci zapojením více aktérů do reálných lokalit v místním/regionálním prostředí s cílem společně vytvářet řešení v oblasti zdraví půdy a dosáhnout rozsáhlých dopadů na zdraví půdy a správu půdy. Projekty financované v rámci tohoto tématu by měly zavést řadu živých laboratoří s cílem rozšířit a doplnit síť živých laboratoří pro zdraví půdy zahájenou v předchozích tématech mise „Půda“ s cílem postupně zřídit 100 živých laboratoří a majáků, které budou do roku 2030 stát v čele přechodu ke zdravé půdě [4].Živé laboratoře pro zdraví půdy jsou dlouhodobou spoluprací mezi více subjekty s cílem řešit společné problémy v oblasti zdraví půdy v reálných lokalitách na místní nebo regionální úrovni [5] (10 až 20 lokalit v každé živé laboratoři). Živé laboratoře mohou řešit problémy se zdravím půdy v různých způsobech využití půdy (zemědělské, (peri)městské, (post)průmyslové, lesní a (polo)přírodní). V závislosti na úrovni, na níž každá živá laboratoř funguje, a na konkrétním kontextu (např. zahrnuté využívání půdy nebo řešené problémy v oblasti zdraví půdy) mohou žadatelé výjimečně navrhnout živé laboratoře s menším počtem míst. Jednotlivými lokalitami mohou být zemědělské podniky, lesní hospodářství, sídelní zeleň [6], průmyslové oblasti atd. Místa, která jsou příkladná ve své výkonnosti, pokud jde o zlepšování zdraví půdy, a slouží jako místa pro demonstraci řešení, školení a komunikaci, jsou majáky. Majáky mohou být součástí živé laboratoře nebo mohou být umístěny mimo živou laboratoř. Očekává se, že projekty financované v rámci tohoto tématu nastartují participativní proces nebo navážou na ty stávající. Pokud budou nové navrhované živé laboratoře vycházet ze stávajících procesů, měly by doplňovat stávající síť laboratoří Mission Soil Living Labs a přinášet jedinečné výsledky. Zatímco projekty trvají v průměru přibližně čtyři roky, doba trvání projektů v rámci tohoto tématu by měla vyhovovat delším časovým lhůtám potřebným k zavedení participativních procesů a/nebo k uskutečnění půdních procesů.Subjekty, které se zabývají společnými společnými výzvami v oblasti zdraví půdy v rámci živých laboratoří téhož projektu i napříč nimi, budou moci porovnávat výsledky, vyměňovat si osvědčené postupy, validovat metodiky, replikovat opatření a řešení a těžit z křížového obohacování, čímž urychlí přechod ke společnému cíli zlepšování zdraví půdy.Návrhy by měly:podporovat zřízení čtyř až pěti živých laboratoří buď v kontinentální biogeografické oblasti, nebo v jedné či více z těchto tří biogeografických oblastí: Černé moře, panonské moře a stepní moře [7]. Návrhy musí jasně uvádět jejich zaměření a měly by zřídit většinu živých laboratoří ve zvolené biogeografické oblasti nebo oblastech zaměření. Živé laboratoře v rámci každého návrhu by měly spolupracovat na společných výzvách v oblasti zdraví půdy relevantních pro vybranou biogeografickou oblast nebo oblasti. Živé laboratoře by měly být umístěny alespoň ve třech různých členských státech a/nebo přidružených zemích. Návrhy by měly vysvětlit důvody a mechanismus spolupráce v rámci živých laboratoří a mezi nimi a způsob, jakým provedená práce přispěje k jednomu nebo více specifickým cílům mise [8]. Návrhy se všemi živými laboratořemi, které pracují na postupech hospodaření s půdou s cílem snížit eutrofizaci v určitém povodí řeky, jsou z tohoto tématu vyloučeny, neboť v tomto pracovním programu je otevřeno zvláštní téma (HORIZON-MISS-2027-05-SOIL-02-two-stage: Živé laboratoře pro spoluvytváření řešení ke snížení eutrofizace ze zemědělství);zavést v živých laboratořích interdisciplinární, participativní a vícestranný přístup ke společnému navrhování, společnému vývoji a společnému provádění místně přizpůsobených řešení (praktiky, nástroje, strategie atd.) pro společné výzvy v oblasti zdraví půdy s přihlédnutím k příslušným faktorům a tlakům v oblasti zdraví půdy [9]. Navrhovaná řešení by měla být přizpůsobena různým environmentálním, socioekonomickým a kulturním souvislostem, v nichž živé laboratoře působí;stanovit pro každou živou laboratoř základní hodnoty půdních podmínek, které umožní přesné společné posouzení změn v různých lokalitách v průběhu času. Monitorovat zlepšení zdraví půdy a souvisejících ekosystémových služeb. Jako základ by měl být použit soubor ukazatelů/deskriptorů zdraví půdy uvedený v návrhu směrnice o monitorování a odolnosti půdy; návrh