Agroforestry for Soil Health at Landscape Level

Očekávaný výsledek:Činnosti by měly podporovat cíle mise Půda a společné zemědělské politiky (SZP), ambice a cíle Zelené dohody pro Evropu, a konkrétněji cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, strategie EU v oblasti půdy do roku 2030, opatření EU v oblasti klimatu, akčního plánu EU pro rozvoj ekologické produkce a návrhu směrnice o monitorování a odolnosti půdy. Činnosti by tak měly přispět ke splnění cílů týkajících se zlepšení hospodaření s půdou, environmentální výkonnosti a konkurenceschopnosti vize pro zemědělství a potraviny.Očekává se, že výsledky projektu přispějí ke všem těmto očekávaným výsledkům:větší přijímání agrolesnictví na úrovni krajiny v EU a přidružených zemích;lepší přístup zemědělců, lesníků, poradců a provozovatelů potravinového řetězce k agroekologickým řešením a praktickým nástrojům, které zlepšují zdraví půdy v agrolesnictví, a jejich využívání; byly testovány a validovány obchodní modely pro agrolesnictví a zdraví půdy, které integrují všechny subjekty v celém hodnotovém řetězci, včetně agrotechnologických společností, potravinářského průmyslu, maloobchodníků a spotřebitelů;jsou komplexněji pochopeny a účinně šířeny přínosy agrolesnictví pro environmentální (zejména půdní), sociální a hospodářskou udržitelnost spolu s překážkami, které brání jeho přijetí, a mechanismy k jejich překonání. Oblast působnosti:Je známo, že agroekologické postupy a agrolesnictví (postup obhospodařování půdy, který začleňuje stromy a keře do zemědělské krajiny [1]) zlepšují zdraví půdy, šetří vodu a přinášejí hospodářské a environmentální přínosy a zároveň podporují velmi rozmanité krajinné prvky, které poskytují ekosystémové služby a podporují biologickou rozmanitost zemědělské půdy [2]. Obnova znehodnocené krajiny s využitím agrolesnictví může zvýšit odolnost komunit vůči otřesům, včetně sucha a nedostatku potravin, a pomoci zmírnit změnu klimatu. Agroekologie a agrolesnictví rovněž zlepšují ziskovost zemědělských podniků pro zemědělce a kombinují hospodářské přínosy s environmentální udržitelností v souladu s vizí pro zemědělství a potraviny.Jeho přijetí v EU je však i nadále omezené z velké části kvůli nedostatečným odborným znalostem a finančním obavám zemědělců. Počáteční náklady na zavedení agrolesnických systémů mohou být vysoké a finanční návratnost může ve srovnání s tradičními zemědělskými postupy trvat déle. Stávající obchodní modely a tradiční financování zemědělských podniků často nejsou přizpůsobeny dlouhodobým, diverzifikovaným systémům.Přístup založený na krajině může významně pomoci překonat překážky přijetí agrolesnictví v EU a přidružených zemích tím, že bude podporovat integrované a udržitelné postupy obhospodařování půdy ve větších oblastech.Návrhy by se měly zaměřit na zavádění agrolesnických postupů v krajinném měřítku, jejichž cílem je rozšířit postupy udržitelného hospodaření s půdou v agrolesnických systémech v celých hodnotových řetězcích a územních souvislostech. Návrhy by měly uplatňovat participativní, interdisciplinární a mezioborové přístupy, do nichž by byly zapojeny subjekty v celém hodnotovém řetězci, a maximalizovat tak ekologický a socioekonomický dopad.Zatímco projekty obvykle trvají čtyři roky, doba trvání projektů by měla vyhovovat delším časovým lhůtám požadovaným agrolesnictvím a pro provádění půdních procesů.Návrhy by měly:využívání interdisciplinárního, participativního a mnohostranného přístupu, společného navrhování, společného rozvoje a pilotních místně přizpůsobených agrolesnických zemědělských systémů s krajinným přístupem, které prokazují zlepšení zdraví půdy v různých příslušných půdně-klimatických oblastech v celé EU a přidružených zemích;posuzovat a monitorovat dopady agrolesnických postupů na zdraví půdy. Za tímto účelem stanovit základní úroveň půdních podmínek v oblastech, v nichž bude projekt fungovat, aby bylo možné přesně sledovat změny ve zdraví půdy v průběhu času a po ukončení projektu podle různých postupů obhospodařování agrolesnictví. Činnosti by měly umožnit srovnání dopadů konvenčního a ekologického zemědělství;posoudit a prokázat technickou, sociální, hospodářskou, kulturní a environmentální životaschopnost navrhovaných agrolesnických systémů, jakož i jejich potenciální škálovatelnost a přenositelnost do různých kontextů;zapojit veřejné a soukromé subjekty do mobilizace finančních prostředků, včetně kombinovaného financování, a rozvíjet a testovat dlouhodobé udržitelné obchodní modely, které usnadňují přechod na škálovatelné agrolesnické systémy;vypracovat doporučení, jak by politika a makroekonomický rámec mohly podpořit prakticky proveditelné způsoby provádění a sítě hodnotového řetězce pro rozsáhlé zavádění agrolesnictví;poskytovat všem aktérům v hodnotovém řetězci – včetně zemědělců, poradců, podniků, spotřebitelů a tvůrců politik – příležitosti k budování kapacit a odborné přípravě zaměřené na praktické dovednosti a povědomí o zlepšování zdraví půdy, účinném řízení agrolesnictví, podpůrných obchodních modelech a pobídkách k urychlení transformace. Návrhy musí uplatňovat přístup zahrnující více subjektů, aby se zajistilo, že budou shromážděny znalosti a potřeby z různých odvětví. Mezi zapojené subjekty by měli patřit zemědělci, uživatelé lesů, výzkumní pracovníci, vlastníci nebo správci půdy – jak z odvětví zemědělství a lesnictví, průmyslu (např. malé a střední podniky), veřejné správy (odpovědné za zemědělství i lesnictví), zástupci občanské společnosti (např. spotřebitelé, nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí).S cílem povzbudit a usnadnit zapojení různých typů malých subjektů mohou žadatelé využít finanční podporu třetím stranám, kterou lze poskytnout prostřednictvím výzev nebo, je-li to řádně odůvodněno, bez výzvy k předkládání návrhů. Žadatelům se doporučuje, aby se seznámili se standardními podmínkami stanovenými v příloze B obecných příloh, včetně těch, které se vztahují na FSTP.Návrhy by měly zaplnit mezery v oblasti výzkumu a inovací, prokázat přidanou hodn